Jak jsem spokojený s Nikon D810

Hodně lidí se mě už ptalo, jak jsem spokojený s Nikonem D810. Pro mě osobně to byla záludná otázka, protože jsem si na ni předtím ani nestihl odpovědět. Tak to zkusím nyní.

Proč jsem si vybral Nikon D810?

D700, s kterou jsem fotil něco málo přes 2 roky, je skvělý foťák – kvalitní tělo, skvělé a jednoduché ovládání, rychlé AF. Ale už delší dobu mi chybělo větší rozlišení a také lepší barevné zpracování a sem tam i video . Tak jsem se začal porozhlížet po novém těle. Jenže jak se časem ukázalo, výběr není tak rozmanitý, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Chtěl jsem totiž zůstat na FX formátu – Nikon D600/D610 mi nepřišel lepší, jak původní D700. Navíc na mé ruce byla malá a taky ergonomie ovládání byla docela ořezaná. Tím ale neříkám, že není super foťák. D800/D800e mě zase tolik neoslovilo, navíc jsem u této série zaregistroval mnoho špatných zkušeností s back/front focusem.

D4/D4s bych nevyužil a byla již za mé finanční možnosti, přeci jen – na to moje focení by to byla až moc velká investice. Nikon DF je super hračka se skvělým obrazem, ale do praxe jsem si to neuměl moc představit.

A závěrečný velký boj vyhrála D810 před D750 – především lepším zpracováním a ovládáním.

Jak se fotí s Nikonem D810?

Dobře Zatím jsem s ní tedy nefotil za extrémních podmínek, ale pouze pár portrétů a sportovních a společenských akcí. I tak mám několik výstupů z focení s D810:

• Množství detailů a s tím spojená možnost řezat fotografii je oproti D700 nevídaná. Ještě aby ne, D810 má 3x více pixelů, ale přeci jen je to pořád nezvyk. Ale zvyknu si rád, hlavně na ty detaily.
• Zpracování šumu jsem čekal trošičku lepší. Pravděpodobně za to může mnoho pixelů, ale v porovnání s D700 to není takový razantní nárůst ve zpracování šumu, jak jsem předpokládal.
• Nemohu si pomoc, ale zdá se mi, že D810 velmi podexponovává. To už dělala i D700, ale D810 podle mě ještě více. Ladění expozice proto využívám mnohem častěji.
• Až na pár tlačítek (nastavení AF) mi ovládání přijde stejné jako u D700, což je jedině plus.
• Video – další důvod, proč jsem si kupoval nový foťák. Video vládne reklamě a tím pádem i světu. Tak jsem rád, že si mohu něco natočit.
• 100% hledáček – to se vždycky hodí.
• D810 je o cca 20% lehčí než D700 – to se při celodenním focení hodí vždy.
• CF i SD  karty – byl jsem zvyklý na 1 slot, takže 2 sloty mi přijdou jako luxusní řešení pro zálohu nebo jpg soubory. Jak kdy. Tady se mi stala divná věc, že původní CF karty, které jsem používal u D700 mi D810 nevzala. Tak jsem koupil nové, ale minimálně je to zvláštní. Na D700 byly vždy spolehlivé. Tak jsem je aspoň přibalil novým majitelům mých D700.
• Rychlejší AF jsem nějak nepostřehl, ale je pravda, že jsem nefotil extrémně rychlé sporty. Navíc groupování ostřících bodů je taky fajn možnost při ostření. Všiml jsem si, že v protisvětle se AF lépe chytá, ale dost možná to bylo taky kvalitním objektivem – Nikkorem 300mm/2.8 – těžko tedy objektivně hodnotit.
• Tichá závěrka – další záležitost, na kterou jsem se u nového těla těšil. D700 byla trochu hlučná. Já ten zvuk miloval, ale v interiéru při koncertě nebo divadlu to prostě dělalo rámus. Představoval jsem si tichou závěrku ještě trochu tišší, ale i tak je to OK.

Spokojenost?

Nakonec ano. Bylo potřeba si na D810 zvyknout, především na pomalejší snímací frekvenci, která mi u sportu trochu chybí. Také zpracování fotek je trochu více náročnější na hardware počítače. Velikost nekomprimovaného RAWu je u D810 více jak 2x větší než u D700. Pro jistotu jsem přikoupil pár terabitů navíc. Ale je to vše o zvyku. Navíc už nefotím tak často jako předtím. Doufám, že mi D810 bude dobře sloužit i na dále.